Pro děti

Víš, co udělá policajt, když má chuť na marmeládu? Oloupe si koblihu!

„Kristýnko, když ti dá maminka na svačinu dva chleby a ty jeden sníš, co potom máš?“
„Hlad, pane učiteli.“

„Tak, copak ses dnes ve škole naučil, Ivánku?“
„Učil jsem se psát.“
„A co jsi napsal?“
„Copak já vím, když ještě neumím číst?“

„Dnes jsem byl zase jediný, kdo se ve třídě hlásil.“
„To je hezké, Ivánku. A na co se pan učitel ptal?“
„Kdo nemá domácí úkol.“

„Doufám, Ivánku, že už tě nikdy neuvidím opisovat.“
„To já taky, pane učiteli.“

„Milý Ivánku, ten dopis ti píšu velmi, velmi pomalu, protože vím, že neumíš rychle číst. Tvoje Kristýnka“

„Představ si, Kristýnko, že mě máma nutí, abych chodil spát se slepicemi.“
„A v čem je problém, Ivánku?“
„Že vždycky, když usnu, tak spadnu z bidýlka.“

„Víš, jak poznáš, na jaké straně má žížala hlavu? No přece ji polechtáš na břiše, a kde se zasměje, tam má hlavu!“

„Propána, Ivánku, musíme rychle domů, nebo vyhoříme! Zapomněla jsem vypnout žehličku.“
„Jen se uklidni, mami, nic se nemůže stát. Já zas zapomněl zavřít vodovodní kohoutek.“

„Pane, tady můžete rybařit jen s rybářským průkazem!“
„Díky za tip, pane porybný. Zatím jsem to zkoušel jen s červem.“

Ivánek s kamarádem pozorují pohřební průvod.
„Kdo umřel, nevíš?“
„Já myslím, že ten v rakvi,“ zamudruje Ivánek.

 „Kde je Ivánek, Kristýnko? Už je tma, proč ještě nepřišel?“
„Protože jste mu nařídil, že má zahodit ten starej bumerang – a on se o to už tři hodiny pokouší.“

„Proč vás, paní Kudrnová, tatínek nemá rád?“
„Jak jsi na tohle přišel?“ diví se paní Kudrnová.
„Protože mi poručil, ať vám zahraju na housle, než přijde.“

„Taťulínku, smím si číst, než usnu?“
„Dobrá, ale ani o minutu déle.“

„Stejně mi něco na té historce s čápem nesedí.“ rozumuje Kristýnka.
„A co ti na ní vadí?“ vyzvídá Ivánek.
„Čápi přece odlétají v zimě na jih, a jen se zeptej, kolik lidí se narodilo v zimě.“

„Dneska mě nenapadlo nic, co bych do toho úkolu napsala. Odevzdala jsem jen čistý papír.“
„To já taky, Týno. Snad si učitel nebude myslet, že jsme opisovali…“

„Tak, co jste se dnes ve škole učili, Ivánku?“
„Učili jsme se vyrábět třaskaviny, tati. A já jsem byl vyvolán.“
„Aha. A co se budete ve škole učit zítra?“
„V jaké škole?“

Přecházejí dvě sušenky silnici a jednu přejede auto. Ta druhá se za ní otočí a povídá: „No tak už přece pojď a nedrob.“

„Žáci,kdo odpoví na první otázku, nemusí už odpovídat na druhou. Tak tedy – Ivánku, řekni mi, kolik vlasů máme na hlavě?“
Ivánek pohotově odpoví: „345!“
„Jak jsi na takovou hloupost přišel?“ podiví se učitel.
„Nepovím, protože tohle už je druhá otázka.“

„Tak mi už konečně ukaž to svoje vysvědčení, Ivánku.“
„Nemůžu, mami, já jsem ho půjčil Kristýnce, aby vystrašila tatínka.“

Eskymák ke své eskymačce:
„Čím jsi zabila toho medvěda, co leží před iglú?“
„Tím bumerangem, co jsi měl na posteli.“
„Ještě jednou mi sáhneš na ponožky a zlomím ti deku!!!“